Vážení občané i návštěvníci naší městské části Žabovřesky. Žabovřesky jsou již více jak 100 let součástí tzv. Velkého Brna, ale dokázaly si zachovat svůj specifický charakter a patří místům, která se mohou pyšnit kvalitní občanskou vybaveností, ale i množstvím zeleně, která je tolik potřebná k naší regeneraci. V našich tipech na výlet Vám nabídneme jak tradiční a kultovní místa, která nesmíte v Žabinách minout, ale přineseme i tipy na nevšední procházku či návštěvu.

Vlastní vila s ateliérem architekta Dušana Samo Jurkoviče na ulici Jana Nečase patří k nejvýznamnějším památkám architektonické secese. Tato stavba z roku 1906 je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství i lidové tvorby. Vila je od roku 1965 zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Od roku 2006 je vila v majetku Městské galerie Brno, která ji získala od soukromého majitele. Po dokončení kompletní rekonstrukce objektu, je vile navrácen v maximální míře její jedinečný původní stav a je zřízena stálá expozice týkající se Dušana Samo Jurkoviče. V rámci provozu vily se zde konají i krátkodobé výstavy.

Nenechte si ujít skvělou výstavu předních současných tvůrců Evy Eisler a Petera Demeka, s názvem HOuse Sitters.

Kaunicovy koleje byly vybudovány z odkazu významného mecenáše hraběte dr. Václava Kaunice. Po okupaci Československa odtud bylo 17. listopadu 1939 odvlečeno na 200 studentu do koncentračního tábora Sachsenhausen. Začátkem roku 1940 převzalo Kaunicovy koleje gestapo a své kruté výslechy provádělo v suterénních místnostech. Od roku 1941 zde probíhaly i popravy. Věznicí prošlo několik desítek tisíc vězňů a zahynulo zde na 800 vlastenců. Nyní je z prostoru pietní místo. Na památku událostí zde byla zbudována celá řada památníku. V parku je to velký pomník Vítězství (více info např. v encyklopedii Brna) U vstupu do vnitřního dvora jsou mříže symbolicky uzavírající prostor. V samotném vnitřním dvoře se nachází bronzový reliéf spoutané postavy padající po salvě popravčí čety, několik pamětních desek a v levé části i tři žulové kvádry symbolizující šibenice, na nichž umírali čeští vlastenci.

Dětský domov Dagmar na ulici Zeleného vznikl z iniciativy brněnského básníka, novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, autora známé Lišky Bystroušky. Podle příkladu z Dánska podnítil vznik tradice Vánočních stromů republiky, díky níž lidé dodnes dobrovolně přispívají sociálně slabým. Z těchto dobročinných výnosů "vánočních stromů" se začalo v prosinci 1928 s výstavbou dětského domova. Ten dodnes nese jméno dobrotivé dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I. Za dobu svého trvání prošel řadou změn jak stavebních, tak koncepčně výchovných. V roce 1975 byl z tradičního domova zbudován dětský domov rodinného typu. Děti jsou rozděleny do 3 „rodinek“, kde mají svoje pokoje, kuchyňku a sociální zařízení a pečují o ně „tety a strejdové“. Domov dětem poskytuje plné zázemí a kvalitní přípravu na budoucí samostatný život. Za zmínku jistě stojí, že budova dětského domova Dagmar je chráněným funkcionalistickým dílem architekta Bohuslava Fuchse.

Zářivě bílá budova moderního kostela na ulici Foerstrova tvoří další z dominant Žabovřesk. Nachází se na místě původní oratoře řádu salesiánů, která se začala budovat v roce 1939 a postupně se rozrůstala až do roku 1941, kdy z důvodu válečných omezení další výstavba skončila. Činnost salesiánů se po válce začala znovu rozvíjet, aby v padesátých letech byla zakázána a salesiáni tehdejším režimem tvrdě pronásledováni. V budově bývalé oratoře se vystřídalo několik institucí, až v roce 1965 vyhořela. Kostel pany Marie v Žabovřeskách Z iniciativy salesiánské komunity se v roce 1993 na místě původní zničené oratoře započalo se stavbou nového moderního kostela, klubovny a hřiště pro mládež. Stavba byla realizována podle projektu Ing.arch. Josefa Opatřila, autorem nástěnných obrazů v kostele je akademický malíř Milivoj Husák. Kostel byl dostavěn v roce 1994 a v květnu 1995 slavnostně vysvěcen.

Tato historická sakrální stavba, obyvateli nazývaná prostě „kaplička“, se nachází na Burianově náměstí. Od nepaměti tvoří přirozené jádro Žabovřesk. Jak známo, část Žabovřesk – osada Vinohrádky - byla založena v roce 1784 na rozpacelovaných pozemcích zrušeného kartuziánského kláštera v Králově Poli. Podle zápisu ustavujícího výboru na vybudování kapličky ve Vinohrádkách z 10. října 1905 stávala dřevěná kaplička na kamenné podezdívce ve Vinohrádkách proti domu čp. 6 již v roce 1826. Údajně ji postavili právě první obyvatelé této osady, kteří většinou přišli z kraje kolem Tábora a zasvětili ji svému „českému“ patronovi sv. Václavovi. V běhu let kaplička chátrala a v roce 1903 se sama náhle zhroutila. Ve snaze obyvatel Vinohrádek ji obnovit, byl za časů úřadujícího radního Ignáce Dupala, obuvnického mistra ve Vinohrádkách, založen výše uvedený výbor pro její postavení. V roce 1906 byla slavnostně vysvěcena. Autorem nové kaple byl stavitel Tomáš Němeček.

Obytný komplex Nový dům je významným funkcionalistickým dílem, který patří do dějin evropské architekutry. Jde o kolonii 16 volně stojících nebo řadových rodinných domků mezi ulicemi Bráfovou, Drnovickou, Petřvaldskou a Šmejkalovou. Kolonie Nový dům byla zbudovaná v roce 1928 v rámci jubilejní výstavy soudobé kultury v Československu dle návrhu význačných architektů B. Fuchse, J. Grunta, J. Krohy, H. Foltýna, M. Putny a J. Víška. Vyznačuje se stylovou jednolitostí s možností individuálního řešení každého projektanta a ve své době otevřela cestu novému, modernímu chápání bydlení.